Jihomoravský kraj

2. Důvod a způsob založení

Důvod a způsob založení povinného subjektu, včetně podmínek a principů, za kterých provozuje svoji činnost

Jihomoravský kraj byl vytvořen ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb., s účinností od 1. ledna 2000, nejprve jako Brněnský kraj se sídlem v Brně, a od účinností ústavního zákona č. 176/2001 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, tedy od 31. 5. 2001 jako Jihomoravský kraj.

Jihomoravský kraj je vyšším územním samosprávným celkem ve smyslu čl. 99 a násl. Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb.) a je vymezen územím okresů Blansko, Brno-město, Brno-venkov, Břeclav, Hodonín, Vyškov a Znojmo s rozlohou území 7187,8 km2 (k 31.12.2016).

Počtem obyvatel  1 178 815 (k 31. 3. 2017) zaujímá čtvrté místo v republice. Metropolí kraje je největší moravské a druhé největší město České republiky Brno, které počtem obyvatel i hospodářským významem jednoznačně převyšuje ostatní města kraje.

Více informací naleznete také zde:
https://www.czso.cz/csu/xb (nové okno prohlížeče)

S účinností od 1. 1. 2005 přibylo na základě zákona č. 387/2004 Sb., o změnách hranic krajů a o změně dalších zákonů k Jihomoravskému kraji 25 obcí z kraje Vysočina a dále k 1.7.2006 přibyla obec Ladná, která vznikla oddělením od obce Břeclav. V kraji se nachází 673 obcí, z toho 1 vojenský újezd. 34 obcí vykonává funkci pověřené obce a 21 obcí vykonává funkci obce s rozšířenou působností. Správní obvody a informace o obcích naleznete na portal.gov.cz (nové okno) nebo www.epusa.cz (nové okno).

Působnost

Postavení krajů je upraveno zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) jenž nabyl účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů, tedy dnem 12. 11. 2000, s výjimkou některých ustanovení, jež nabyly účinnosti dnem 1. 1. 2001. Dne 12. listopadu 2000 zahájil kraj a jeho orgány svoji činnost. Ve vztahu k obcím je působnost kraje, resp. jeho orgánů upravena i zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích, (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.

Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporací, tj. vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území, o potřeby svých občanů a při výkonu své působnosti chrání veřejný zájem.

Kraj má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Hospodaření je upraveno zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Výše příjmů rozpočtu kraje je upravena zákonem č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů.

Své pravomoci spravuje samostatně v tzv. "samostatné působnosti" a prostřednictvím svých orgánů vykonává i státní správu jako tzv. "přenesenou působnost", kterou stanoví zákon.

Při výkonu samostatné působnosti se kraj řídí:
  a) při vydávání obecně závazných vyhlášek zákonem,
  b) v ostatních záležitostech též jinými právními předpisy vydanými na základě zákona.

Při výkonu přenesené působnosti se kraj řídí:
  a) při vydávání nařízení kraje zákony a jinými právními předpisy,
  b) v ostatních případech též
    1. usneseními vlády a směrnicemi ústředních správních úřadů publikovanými ve Věstníku vlády pro orgány krajů a orgány obcí
    2. opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti podle zákona o krajích.

Pokud zvláštní zákon upravuje působnost kraje a nestanoví, zda jde o přenesenou působnost, platí, že jde vždy o činnosti patřící do samostatné působnosti krajů.

Jihomoravský kraj má svůj znak a vlajku kraje. Zobrazení naleznete ve vestibulu budovy sídla kraje a na internetových stránkách v části Jihomoravský kraj (Symbolika kraje).

Nadřízené orgány

Nadřízené orgány kraje vyplývají z ustanovení § 178 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Nadřízeným správním orgánem orgánu kraje se rozumí v řízení vedeném v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, v řízením vedeném v přenesené působnosti věcně příslušný ústřední správní úřad, nejčastěji věcně příslušné ministerstvo.

V případě postupu podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně pro odvolací řízení a v řízení o stížnosti dle uvedeného zákona platí, jde-li o rozhodnutí, které se týká informací ve věcech samostatné působnosti Jihomoravského kraje nebo jeho orgánů, rozhoduje o odvolání nebo stížnosti Ministerstvo vnitra, pokud není rozhodnuto v autoremeduře. O odvolání proti rozhodnutí KrÚ, příp. Jihomoravského kraje či dalších orgánů Jihomoravského kraje nebo o stížnosti ve věcech přenesené působnosti rozhoduje věcně příslušný ústřední správní úřad, nejčastěji věcně příslušné ministerstvo, pokud není rozhodnuto v autoremeduře.